DÍL III.
11. 6. 2012
Vždy, když je neděle, vím, že bude zase paní Hollá na baráku dělat terapeutické aktivity. A některý mi spíše v její přítomnosti připadají spíš jako soutěž o nejjízlivější poznámku na skupině nebo na programech. Terapeut by se měl chovat profesionálně a neměl by být ovlivněn emocemi a city i k tomu největšímu průseráři. Třeba já jsem 10x porušil řád a paní Hollá mi na arteterapii řekla, že jí ležím v žaludku, tím pádem se její terapeutická snaha snižuje, protože je ovlivněná svými emocemi a city z mé dlouhodobé léčby. Proto mám problém rozeznat, jestli se mi paní Hollá snaží pomoci anebo mě jen ugrilovat.
Další věc je, že je paní Hollá nekompromistní. Když já u pana Kožnara řeknu, že kamarády mám, tak mi věří, protože mě zná a ví, že nelžu. Ale paní Hollá má stále svůj názor, že kamarády nemám a mám pocit, že jednání z její strany je pak i zase emočně ovlivněno.
Jinak proti ní nic nemám, věřím, že pomohla spoustu pacientům a lidem, že lidi jsou spokojení. Já nemám až takovou hostilitu, abych se jí vyhýbal nebo zatracoval její terapeutické metody psychologickou formou. Určitě jsou účinné. Mně to občas taky pomáhá.
Emoce: Jsem již napsal. Jinak dobrý, pohoda.
13. 6. 2012
Včera, než jsem usnul, jsem si vymyslel logickou teorii, jak udělat náhradu mé sexuální preference. Stačilo by separovat mojí osobnost. Něco, jako když někdo trpí rozpolcenou osobností. Jedná část mé osobnosti je 25letý kluk, pracovitý, no prostě takový jako jsem teď. A druhá část mého já by byla 13letá holčička. Jenže bych musel i nakoupit holčičí oblečení a věci s tím spojený, abych svoji druhou polovinu osobnosti takto vyživoval. Tím pádem bych byl spokojený sám se sebou a kdybych si našel nějakou dospělou holku, tak ta by ani nevěděla, že mám rozpolcenou osobnost s pedofilním ukájení mého vlastního já. Samozřejmě bych musel dětské holčičí oblečení schovat, kdybych si k sobě nějakou ženskou vzal.
Jsem si tak vzpomněl na tu imaginaci v relaxaci, že bych měl imaginaci, na které bych se zasekl a prolnula se s realitou. Něco jako když si blázen povídá s někým, kdo neexistuje. Akorát se z toho stává problém ve chvíli, když si neuvědomí, že to není skutečný. A v metru by se na mě koukali lidi blbě. Bych vedle sebe měl volné místo a moje představa by byla, že vedle mě sedí holčička 13letá s povahou toho mého druhého já a vyjížděl bych na lidi, kdyby si tam „na ni“ chtěl někdo sednout. 🙂 Jsem to probíral i s Kubou a říkal, že je to dobrý nápad, ale nepřehánět to, abych se nezbláznil. 🙂
Emoce: Blázen nejsem. Stále mi chybí to obejmutí od nějaké slečny. Jinak vcelku dobrá nálada, těším se na asertivitu. Hezký den/noc/večer.
17. 6. 2012
Nakreslil jsem artefakt „já jako oběť“ s jistou vymyšlenou situací. 🙂 Tak snad je to dobrý. Dneska mi nikdo na návštěvu nedorazil, asi ani neměl, tak jsem koukal na Moto GP na Monako nebo co to bylo. A nevím, kdo vyhrál, jelikož jsem u toho zodpovědně kreslil ten artefakt. Večer jsem se moc nenavečeřel, tak jsem si udělal polívku instantní pikantní s pálivým olejíčkem (součást balení) a ten olejíček se nedá zamíchat do té polívky, takže zůstává na hladině, tudíž když vemu jednu čínskou nudli z hladiny a začnu sát, tak mi tento olejíček zaskočí a začnu bulet a Kuba si tu ze mě dělá legraci: „Ty bulíš kvůli mně?“ 🙂
Stejně mě štve ta jeho extrémní „vychloubavost“ tý jeho deviace. Já bych takto přemýšlet nemohl. On mi tu říká klady a zápory pedofilie a ty klady používá jako přesvědčení, že se s malými holčičkami stýkat bude dál, protože o tom ví prý víc, než terapeuti. No přijde mi to šílený. Já sice zákaz kontaktovat holčičky nemám, ale mám tak vysoký intelekt, že to dělat stejně nebudu. A mám náhled na svoji sexualitu. No jestli odtud odejdu, tak bych chtěl vidět u něj nějakej posun, to je extrémní. 🙂 A já mu to i řekl a von, že jsem vůl.
Emoce: Dobrý, v pohodě. Stále mě nikdo neobejmul. Nikdo mě nemá rád. 🙂
16. 7. 2012
Dnes jsem ráno pracoval a pak jsem byl na arteterapii. Oběd ušel, jen ty knedlíky mohly být měkčí a bramborovější. Odpoledne skupina. Je vidět, že buď málo čtete mé zápisky, protože o sobě píšu docela dost anebo vám vadí, že o sobě nepíšu sebereflexně. Já o sobě nerad píšu, o svých emocích. Byl jsem dnes i rozhozen na skupině, že budete chtít, abych mluvil o citech ke stážistce. Ano, je mi to nepříjemný o tom mluvit, protože by to bylo rozebíráno hodně psychologicky. Já bych byl schopen jí to říci sám. Proto ano, svým způsobem byl můj check-in formální, abych se tomu vyhnul.
Ale jinak jsem o všem mluvil pravdu. Venku jsem přátelský hodný a fajn chlap, nelžu, upravuji si okolí podle sebe, okolí mi pak děkuje. Jinak jsem občas sobec a línej. Občas rád řeším ostatní a jsem introvert, těžký introvert. Někdy se bojím o sobě mluvit, ale léčba způsobila, že si od sebe odstrkávám lidi a vy pořád máte pocit, že si něco namlouvám. A já ty vaše názory prostě neberu. Nezlobte se na mě, ale takový jaký jsem tady mi vyhovuje. Ať o mně klidně pacienti píšou, že jsem konfident, práskač, lhostejnej parchant, bezpáteřní atd.
Než jsem sem přišel, nikoho jsem tu neznal a teď je dobře, že je znám a opravdu mi nevadí, co si o mně ostatní myslí, protože já to tak chci. Chci, aby mě ostatní viděli tak, jak já chci a proto to tak dělám, ale ten názor, že nad sebou mám přemýšlet? Ne nemusím o sobě přemýšlet, protože vím, co pro mě lidi tady znamenají a proto se mi to líbí a přežít tady bude pro mě jednodušší. Jen Kubu a vás k sobě pustím. Jinak opravdu s nikým tu nic společnýho nemám, krom deviace.
Teď jsem jiný než na začátku léčby. A s nikým bych nešel ven. Ano, mám to takhle v sobě. Už jsem to říkal na skupině a na arteterapii a vy mi stále kladete tu samou otázku k zamyšlení. Já se znám moc dobře a vím přesně, co po mně chcete a vím to už dlouho z toho, jak to máte vy v sobě nastavený. Ale vy musíte, nebo měli byste tolerovat mě, že já jsem takový už, do konce léčby chci být. Nechci měnit hranice být u lidí osobnější nebo sdílnější. Nejsem sprostý, nejsem vulgární, nejsem zlý, nekradu, nelžu a nejsem ****, nebo co to mělo být za poznámku na skupině. A tak jak se chovám? Recidivu na tom neudělám. Takže tak. Snad tohle bude stačit. Pořád to psát dokola. 🙂 Odpoledne jsem koukal na televizi a na klávesy jsem nehrál. Pak jsem šel na večeři a šel jsem spát.
Emoce: Trochu vytočen a jinak v pohodě. Dnes ráno bordel v nadaci, ale nevadilo. Vše ok. Spíš dobrá nálada. Vše.
20. 7. 2012
Dnes jsem byl stěhovat postele. Bylo to fajn. Potom jsme místo pracovní terapie hrabali tak na oko trávu posekanou. A proto, že jsme to neměly obodovaný jsme to schválně dělali pomalu, abychom to potom mohli dělat za M.A. body. Potřebuji zase na propustku. Na baráku mě to vůbec nebaví. Krom toho se mi nemůžete vůbec divit, že mám k ostatním takový apatický přístup, když se takto chovají. Já mám rád svůj klid a pohodu, ale štve mě, když se někdo c chová jako blbec. Já se občas chovám jako blbec taky, ale u mě to je něco jiného. U mě je to intelektuální blbnutí.
Odpoledne pan farář nebyl, protože má dovolenou, tak proto jsem se ani nehlásil. Pak bylo týdenní hodnocení kde souhlasím s -4 hodinami ke 40ti hodinové propustce, protože si za to můžeme sami. Odpolko jsem strávil psaním týdenního úkolu, protože jsem neměl co dělat. Na televizi totiž se lidí dívali na telenovely a to mi teda vůbec nebaví, tak jsem si naplánoval den podle svého. Pak jsem si na tu telku sednul a věděl jsem, že lide odejdou. Nevím, proč to dělají, ale odešli a já měl televizi sám pro sebe. Večer jsem se moc nenajedl vločkovové večeře, protože sladkýho můžu málo. Pak jsem si hrál na klávesy a šel spát. Nemám si s kým povídat, odjel Kuba na propustku a tak se nemám s kým intelektuálně bavit na úrovni IQ 120. Tak jsem se koukal na televize. Na jednu televizi jsem chtěl napsat. Potom jsem šel spát.
Emoce: Nic mne tady už ani nepřekvapuje, takže se mám dobře. Udělal jsem si polívku a ta mi taky udělala dobře. Jinak se rád směji a dneska nouze o zábavu nebyla. Dnes mě ani nic nerozčílilo. Takže pohoda.
23. 7. 2012
(…)
Nakreslil jsem na téma „můj kamarád“ Kubu. Můžu s ním o všem mluvit a je to můj kamarád, protože je inteligentní a pomáhá mi a já jemu. Ano, bere mě – mě (!) za kamaráda. Tak obrázek odtajněn. 🙂
(…)
Fílův deník ze sexuologické léčby obsahuje vícero dílů, přičemž každý díl je na nové stránce článku.