Vznikne do 20 let, uvidíte. Dětský domov založený pedofily, kteří doživotně budou pečovat o jim svěřené děti. Ještě předtím přijde den, kdy nebude nic divného, že jsou pedofilové v kontaktu s dětmi. Rodiče již nebudou děti strašit pedofily jako čerty, naopak pedofilie bude vhodným předpokladem, bonusem pro získání práce s dětmi. A těšte se, že si nedáme pokoj, dokud toho nedosáhneme.
A ono by to šlo a mohlo fungovat. Podobně jako se nemůže stát, aby se na pedowebu šířilo dětské porno. Pedoweby jsou pod zvýšenou kontrolou, neustále sledované adminy, ale i veřejností, státní správou, která hledá důvod, takový web zakázat. Jakýkoliv přešlap může znamenat zrušení i tvrdé trestní stíhání. A pod stejným dohledem by byl i dětský domov pedofilů. Sami pedofilové by se hlídali, aby se nikdo z nich vůči dítěti neprojevil nějak nepřirozeně, k individuálnímu dětství jedinců nevhodně. Nikdo z nich by nechtěl, aby děti v jejich péči jakkoliv trpěly.
Byl by zaměřený převážně na děti starší čtyř let, právě na ty děti, pro které už se stává čím dál beznadějnějším, že budou kdy adoptovány. Samozřejmě, že i pro ně by se dětský domov snažil najít rodinu, například i mezi homosexuálními páry a pedofily, kteří sní o adopci dítěte. To bude ovšem možné až ve chvíli, kdžy by to naše legislativa skutečně umožňovala. Když by zákony neznemožňovaly širokému spektru dětí zachránit se od dětských domovů, a rovněž umožnily mít dítě každému, kdo mu touží věnovat maximální péči a lásku. Další věc je, zda by se vůbec dětem náš dětský domov chtělo opouštět.
A víte, proč by to všechno mohlo fungovat? Protože pro lidi, ano pro pedofily, kteří by zde pracovali, by to byla ta největší životní naděje, ne pouze práce. Byl by to i jejich domov. Nehrozilo by, že se starání o děti pro ně stane rutinou, že vyhoří k nedostatku citů. Protože by to pro ně byla ta nejúžasnější životní náplň.
Podstatné je, že tento dětský domov nebude založen čistě na systému, instituci ale na opravdové lásce dospělých k dětem. Pedofilové zde udělají všechno proto, aby dětem, které nebudou adoptovány, nahradili láskyplné rodinné prostředí, naplněné porozumění a maximálním zájmem a starostí o děti.
Každý by si osvojil skupinu dětí, aby si pak ty připadaly co nejvíce jako v rodině, neustále po celý den a nikdo by je neodkládal do školky, na kroužky nebo na další aktivity, které děti někdy až nenávidí, jen proto, že na ně rodič nemá čas. Na všech těchto aktivitách by se samozřejmě jejich pečovatelé podíleli s nimi. Zároveň by jednotlivé skupinky dětí byli celodenně v kontaktu s ostaními skupinkami, aby si mohli hrát a stále poznávali nové kamarády.
Samozřejmě GL by měli na starosti holčičky a BL pak kutíky, aby se správně věnovali té skupince dětí, které nejvíc rozumí. Celý den by se GL snažili rozesmívat krásné smutné holčičky, vnášet jim do života radost a světlo, cit. BL by si s kluky hráli, povídali, snažili by se stát jejich životním vzorem. Hodili by se nám samozřejmě i ženy-pedofilky, v každém kolektivu je třeba ženská ruka a holčičky potřebují poznat své ženské vzory.
Jako je i dnes náročné financování aktivit pro děti, i my bychom se raději spoléhali na vlastní zdroje. Protože tento dům by byl vlastně domovem i všech pracovníků-pedofilů. Tito by se všichni podíleli na jeho financování. Proto bychom byli v podstatě na státu nezávislí. Ač rozhodně bychom neporušovali žádné zákony, ale snažili bychom se zákony využívat v náš prospěch. Bylo by pěkné, když všechny zákony většinou mluví proti nám, je jednou otočit v náš prospěch. A hlavně v prospěch dětí.
Pro řadu pedofilů není podstatnějšího cílu v životě, než být v přítomnosti dětí, moci se o ně starat. Proto by jistě nebylo tak těžké dosáhnout kapitálu, který by těmto všem dětem zařídil nadstandardní podmínky, moderní a zábavnou výuku. A hlavně spoustu výletů za poznáváním světa, přesně tam, kam by se dětem chtělo. Ať už k moři nebo do Legolandu, vždyť kam se chce dítěti, tam ho rád bude následovat i pedofil. Tak co říkáte? Jsou nás v populaci prý dvě procenta, pro začátek by mohlo stačit, kdyby každý obětoval měsíčně tisícovku.
Děti musí mít rovněž svou suverenitu, důstojnost, právo na vlastní názor srovnatelný s dospělími. Děti a vychovatelé by samozřejmě spolupracovali na správě takového domu. Vždyť děti samy nejlépe ví, co potřebují ve svém prostředí. A umí se ozvat a dokázat si své. Vedle sebe by pak měli oporu dospělých, kteří by je citlivě korigovali a co nejpřirozeněji vychovávali.
Proběhnou tyto změny do 20 let a dají důstojnost a stejná práva pedofilní komunitě, jakou má zbytek společnosti? Dají nám naději na plnoprávný život, vlastně jakýkoliv šťastný život? Ale vždyť je to vlastně jedno. Hlavní je, aby tuhle naději dostaly děti, aby se přístup státní správy změnil tak, aby se co nejvíce, ne, všechny děti dostaly do milující péče, ať už jakékoliv.
Diskuse k článku
Článek byl se svolením autora a administrátorů převzat z webu Pedo.cz
