Archiv autora: p123

Ondra – 5. část

Posted on 23. 3. 2014 by p123

Vážený pane, vážená paní, mé jméno je Prosím tě, jaký pane a paní? Sice sem ti říkal, že se to má podobat dopisu, který ste si cvičili ve škole, ale určitě nepiš oslovení, a už vůbec ne tak formálně! Musíš … Celý příspěvek →

Rubriky: povídky

Rozhovor s Andersem Agensøm

Posted on 3. 6. 2013 by p123

Když jsem si na eBay koupil film Du Er Ikke Alene, který určitě nemusím představovat, narazil jsem v něm na druhém DVD na rozhovory s lidmi okolo tohoto úžasného filmu, který se uskutečnil 4 roky po natáčení. Proto jsem se … Celý příspěvek →

Rubriky: Nezařazené

Rozhovor s Peterem Bjergem

Posted on 30. 5. 2013 by p123

Když jsem si na eBay koupil film Du Er Ikke Alene, který určitě nemusím představovat, narazil jsem v něm na druhém DVD na rozhovory s lidmi okolo tohoto úžasného filmu, který se uskutečnil 4 roky po natáčení. Proto jsem se … Celý příspěvek →

Rubriky: Nezařazené

Ondra – 4. část

Posted on 26. 4. 2013 by p123

Ze školní jídelny na základce jsem zvyklý, že na jídlo se čeká v řadě srovnatelné s délkou Velké čínské zdi, a proto snáším několikavteřinovou řadu v jídelně na našem gymnáziu jen těžce. Přece jen, jsem tady teprve pár dní – … Celý příspěvek →

Rubriky: Naše tvorba, povídky

Ondra – 3. část

Posted on 23. 4. 2013 by p123

V duchu jsem dopočítával poslední minuty a vteřiny výtvarné výchovy – nuda. Jako vždycky. Málokdo dělal to, co chtěl učitel, konec deváté třídy se blížil, známky byly skoro uzavřeny. Já si už jen čmáral po lavici a vzpomínal na sobotu. … Celý příspěvek →

Rubriky: Naše tvorba, povídky

Ondra – 2. část

Posted on 15. 4. 2013 by p123

Další setkání Mobil začal zvonit. Zvedl jsem ho a se ozval ten krásný hlásek: „Čáu, máš vo víkendu čas?“ Ten krásný hlásek, který může patřit jen jednomu kloučkovi na světě – Ondrovi. „Ondro! Seš to fakt ty? Čau! Jasně, že … Celý příspěvek →

Rubriky: Naše tvorba, povídky

Ondra – 1. část

Posted on 13. 4. 2013 by p123

Po pár měsících jsem zase stál s kufrem na pražském Florenci, kde jsem čekal na autobus do Říma. Rozloučil jsem se s tetou, naložil kufr do zavazadlového prostoru autobusu a zanedlouho jsem opouštěl rodný kraj. Cestou jsem začal vzpomínat, ani … Celý příspěvek →

Rubriky: Naše tvorba, povídky