Jak už bylo psáno, tato komunita si zakládá na tom, že apeluje na své členy, aby nikdy neselhali vůči dětem a neohrozili jejich zdravý duševní vývoj. Už jsme i popsali, co vše se rozumí zneužitím dítěte i jaké toto zneužití může mít následky.
Ale moc dobře si uvědomujeme, že pro některé pedofilně orientované jedince může být třeba i přes pochopení možných následků riziko, že zneužijí. Z toho důvodu je zde tento článek, který se snaží shrnout nejčastější rizikové situace, kterým by se pedofil měl vyhnout, anebo svou účast při nich zvážit.
Co jsou vlastně rizikové situace?
Rizikovými situacemi označujeme ty situace, při nichž cítí pedofil větší puzení a touhu k tomu selhat (tj. zneužít dítě). Média a většinová veřejnost má sice za to, že pedofil je úchyl, který by nejraději zatáhl první dítě, které uvidí, do křoví, ale realita je taková, že mnoho pedofilů se dokáže v přítomnosti dětí plně ovládat a podobné napadení na ulici je ze strany pedofila velmi nepravděpodobné.
Je třeba zdůraznit, že rizikové situace nejsou u každého stejné. Někdo začne mít sexuálnější neovladatelné myšlenky hned, co spatří dítě, pro někoho je rizikový až nějaký fyzický kontakt (třeba objetí s dítětem), s někým jiným tyto situace nehnou, ale problémovým může být, když požije alkohol.
Nejčastější typy rizikových situací
A) PEDOFIL JE NESROVNANÝ SÁM SE SEBOU A SVOU PEDOFILIÍ
Tento „typ“ uvádíme hned na začátek, neboť z našeho pohledu je nejrizikovější. Každý člověk, který si myslí, že už nemá co ztratit, je svému okolí nejvíce nebezpečný. A pokud si pedofil uvědomí, že je pedofilem, ale místo srovnání se s tím upadne do depresí, úzkostí a do pocitu, že „už nic nemá smysl“, je to ten nejpravděpodobnější a nejsmutnější recept na katastrofu. Tehdy právě je pedofil ke zneužití dítěte nejnáchylnější, protože si říká: „Tak co? Stejně jsem stvůra. Stejně nechci žít. Stejně je mi jedno, co se mnou bude.“
Jak tomu předcházet: Ve chvíli, kdy si uvědomíš, že jsi pedofil (anebo máš za to, že bys jím mohl být), je důležité si v prvé řadě uvědomit, že nejsi monstrum. Nemůžeš za to, co se Ti líbí, svou orientaci si nikdo nevybírá. Nemusíš ubližovat dětem a můžeš žít i relativně šťastný život. Mnoho pedofilů si po čase najde partnera/partnerku, anebo si najdou jiné aktivity, které je v životě naplňují. Z toho důvodu je třeba hned nepropadat panice a beznaději. Přijď mezi nás si popovídat, svěřit se, najít si kamarády. Pokud cítíš, že potřebuješ pomoc, neboj se ji hledat – můžeš se obrátit na naši poradnu, anebo na Projekt Parafilik.
B) PEDOFIL NEVĚŘÍ TOMU, ŽE SEXUÁLNÍ KONTAKT MŮŽE DĚTEM UBLÍŽIT
Existují na světě pedofilní jedinci, kteří si myslí, že pokud dítě při sexuálním kontaktu neprotestuje a je do pachatele zamilované, tedy je tento sexuální kontakt tzv. „z lásky“, pak tento sexuální kontakt dítěti neublíží. Tento názor je ale chybný a lidé, kteří jej mají či jej rozšiřují, se velice nebezpečně pletou.
Jak tomu předcházet: Osvětou. Přečti si příběhy, kdy dítě milovalo pachatele zneužití, ale dodnes má velice silné psychické problémy, dodnes je raněné tím, co mu dotyčný člověk způsobil. Uvědom si potenciální rizika jak primárního, tak sekundárního charakteru. Pokud Tě někdo přesvědčuje o tom, že dítěti to neublíží, nevěř mu. Nevěř tomu, co bys chtěl, aby bylo pravdou, ale věř tomu, co pravdou je. Je mnoho případů, kdy dítěti sexuální kontakt ublížil. Nestaň se zlým.
C) KONTAKT S DĚTMI
Je pravdou, že pedofilové mohou být dobrými učiteli a skautskými vedoucími, pokud dokáží své touhy realizovat pouze legálními, dětem prospěšnými způsoby. Jsou ale jedinci, pro něž může být i pouhý kontakt s dětmi rizikovou situací. Ve chvíli, kdy pedofil cítí, že má větší tendence přemýšlet nad tím, že by na dítě nějak nevhodně sáhl, měl by zvážit, nakolik je rozumné v přítomnosti dětí setrvávat.
Omezit kontakt s dětmi jde různě:
- Nebudu v přítomnosti dětí při činnostech, které mě vyvádějí z míry – např. koupání dětí v bazéně, sprchování dětí (třeba na táboře), koupání dětí (ve vaně, např. vlastních dětí či nevlastních). Pro někoho může být riziková situace i spící dítě (větší tendence přemýšlet nad tím, že by se nemuselo probudit).
- Nebudu v přítomnosti dětí sám, pokud vím, že když s nimi sám jsem, nedokážu přestat myslet na sexuální věci. Samozřejmě že ne vždy to lze – např. u rodičů a sourozenců se asi jen těžko uhlídá, aby nebyli s dětmi o samotě. Někdy je proto dobré se svěřit nejbližším osobám, které nám mohou (i nevědomky) pomoci – když víme, že nám někdo věří, je to další důvod k tomu neselhat a jejich důvěru nezradit.
- Nebudu v přítomnosti dětí vůbec (pokud to lze a pokud mi činnost dětí činí opravdový problém).
Někteří pedofilové ani nemají potřebu být s dětmi v kontaktu, neboť jsou samotářští. Jiní jsou s dětmi v kontaktu na denní bázi – ti však musí velmi dobře ovládat své myšlenky i činy v přítomnosti dětí.
D) OMAMNÉ LÁTKY
Asi každý ví, jak mnohé omamné látky ničí hranice. Člověk by udělal mnoho věcí, které by si za normálních okolností nedovolil. Proto souhrnně nedoporučujeme pít v blízkosti dětí alkohol či požívat jiné drogy ovlivňující vnímání – a to obzvláště v případě, kdy má pedofil nějaké dítě blízko či rovnou na starost.
E) DÍTĚ MÁ „ZÁJEM“
Děti nejsou asexuálními bytostmi. Jakožto mladší pociťují příjemné pocity při hlazení v intimních partiích (kdyby ne, nebylo by tolik dotazů na rodičovských/maminkovských fórech, proč malinké, třeba i školkové, děti masturbují), proto je může napadnout, jaké by to bylo, kdyby je tam hladil někdo jiný. I když si dítě o něco takového řekne, je důležité odmítnout a uvědomit si, že dítě to teď vnímá nevinně, ale až bude starší, uvědomí si, co se stalo. V takové situaci je zároveň dobré dítě poučit, že to, aby jej někdo hladil v intimních partiích, je nevhodné a s takovou zkušeností by se mělo svěřit dospělým.
U starších dětí, které se blíží období puberty, může být časté i koketování – obzvláště, pokud si od dospělého všimnou většího zájmu. Toto koketování je častější u děvčat, může se však objevit i u chlapců. Tento zájem dítěte ale neznamená, že dítě je připravené na sexuální objevování s dospělým. Pokud by na to dospělý přistoupil, ohrozil by opětovně psychický, sociální a morální vývoj dítěte. Proto je důležité takovou nabídku odmítnout a poučit dítě o tom, že s takovými aktivitami by mělo počkat až do 15 let věku.
Toto byl jen výběr nejčastějších rizikových situací. Je proto důležité, aby si každý uvědomil, kde jeho hranice sebeovládání jsou a jaké situace jsou pro něj nebezpečné. Není od věci si vytvořit vlastní seznam toho, v čem se cítíš nejistý a čeho by ses radši vyvaroval.
Pokud Ti kontakt s dětmi činí problém, ale zároveň se tohoto kontaktu nemůžeš (či nechceš) vyvarovat, je určitě důležité vyhledat odbornou sexuologickou pomoc.
Na další stránce je několik rad na závěr.