Přemýšlel jsem, k čemu by se dala přirovnat ta typická obava lidí z pedofilů. Ten fakt, že když se řekne pedofil, většina rodičů si podvědomě zkontroluje, kde je právě jejich dítě. A tak jsem si říkal, že asi nejlepší přirovnání by bylo k cikánům (aktivisté nechť si dosadí výraz rom).
Tak třeba já – nemám žádnou zásadní negativní zkušenost s cikány, mám dokonce mezi nimi i několik přátel a vím, že ačkoliv uvažují občas trochu jinak, mnozí z nich jsou slušní lidé, kteří si nezaslouží žádné automatické odsouzení. Na druhou stranu, když jdu po ulici a proti mně se blíží parta cikánů, stejně si podvědomě zkontroluji, že peněženku a mobil mám bezpečně u sebe a raději se podívám, kudy bych při případném konfliktu utíkal. Když procházím v našem městě oblastí, kde bydlí převážně cikáni, dávám si větší pozor a cítím určitou nervozitu, a to i přesto, že se mi tam ještě nikdy nic zlého nestalo. Vnímám, že ta místa vypadají trochu jinak, než čtvrtě, kde bydlí „bílí“, je to jiná kultura, jiná úroveň pořádku apod. a jen ten fakt, že je to prostě jiné, než na co jsem zvyklý (čemu rozumím) mne zneklidňuje. Když pak přijde k nám do budovy skupina cikánů, stejně si je všichni více hlídáme, aby třeba něco neukradli. Prostě předpokládáme určité vyšší nebezpečí.
A proč to všechno? Kdo má s cikány špatnou zkušenost (byl třeba napaden nebo ho okradli), ten z vlastní zkušenosti poznal, že je třeba si na cikány dávat pozor. Pro něj je to typická reakce mozku – zaškatulkování celého etnika. No a ti ostatní to mají zprostředkované z vyprávění a z médií. Právě média hrají dosti zásadní roli v podněcování celospolečenského odporu vůči cikánům, což je asi občas vrhá ještě do horší pozice, protože cikán, který chce žít slušně a pracovat, tak pak naráží na nenávist a obavy většinové společnosti. Může si za to snad sám, že se narodil jako rom?
Tato úvaha si neklade za cíl hodnotit romskou otázku a ani oprávněnost obav a rozhořčení většinové společnosti. Pouze chci poukázat na to, že původ nedůvěry k pedofilům je vlastně snadno pochopitelný. Otázka je, co s tím můžeme dělat? Co může udělat takový cikán, který by chtěl normálně žít? (A kdo teď řekne, že takoví nejsou, jako by říkal, že všichni pedofilové zneužívají děti!) Může se zkusit s tím poprat a postavit se té nedůvěře. Bude to pro něj asi dost těžké a může skončit v depresi a raději nakonec zvolit cestu, kterou volí mnoho jeho přátel – tedy život na dávkách, agresivita, kriminalita… Může se „přebarvit na bílo“ a skrývat svůj cikánský původ. Dokud ho nikdo neodhalí, pak mu to bude celkem vycházet, ale celý život bude muset žít s maskou. Má nějakou třetí možnost?
Ve společnosti roste napětí a každý další zbytečný útok, ať už cikánů na bílé nebo obráceně, ho jenom stupňuje. Jednou tak může přijít den, kdy se bílí vzbouří a rozhodnou se cikány bezhlavě pozabíjet, pozavírat nebo alespoň vyhnat ze země. Mnoho z nich asi i oprávněně, ale semelou s tím i ty dostatečně slušné a celkový efekt to bude mít, asi jako když Hitler přesvědčil společnost, že za všechno můžou Židi. Toho bych se nerad dožil. Dá se s tím něco udělat? A nešlo by to něco aplikovat i na pedofily?
I pro mne je snadné nechat se při sledování zpráv unést myšlenkami, jak už by bylo FAKT POTŘEBA tu otázku cikánů nějak radikálně vyřešit. Když vidím, že mnoho z nich skutečně dělá jen bordel a nejsou přínosem společnosti, tak mi často létají hlavou různé metody řešení. Ale pokud takhle přemýšlím, mohu se pak divit lidem, kteří podobně odsuzují pedofily? Asi bych byl pokrytec. Čili ne, já nevyčítám lidem, že se bojí pedofilů a že je odsuzují, rozumím jim v tom a na jejich místě bych třeba přemýšlel podobně. Přemýšlím, co mohu udělat pro to, aby se pohled na pedofily zlepšil. Možná nakonec dojdu k závěru, že bude nejlepší to s nikým neřešit, nesnažit se o nějakou zásadní změnu a prostě být ku prospěchu dětem. Nakonec děti to často nejlépe ocení, když pro ně někdo něco pěkného dělá a i ti rodiče jsou pak často rádi. Tady už se ale trochu odchyluji od původní myšlenky úvahy, takže si to nechám na nějakou příští…
